Anorexie a životní styl

Každý člověk má svůj životní styl. Abych se přiznala, tak já dbám opravdu hodně na životní styl, a to hlavně kvůli tomu, že kdysi jsem trpěla anorexií. A potom taky bulimií. Řeknu vám, že to jsou opravdu hodně ošklivé nemoci a už bych to nikdy nechtěla zažít. Já jsem se totiž zhlédla v moderních časopisech a taky se mi líbily krásné štíhlé modelky, které předváděly opravdu krásné oblečení. A já jsem si myslela že pokud bych chtěla mít taky tak krásné oblečení, tak bych taky musela být štíhlá jako modelky. A tohle všechno jsem si zamilovala, když mi bylo dvanáct anebo třináct let.

Jenomže já jsem byla vždycky od narození takové oplácané dítě, jako krev a mléko. A já jsem taková být nechtěla. Ani nevíte, co mi všechno na vykládala moje máma a taky táta. Ovšem ale ani jeden z nich netušil, co to ve mně odstartuje. Když mi řekli, že jsem oplácaná a že vám špíčky na břichu a na zadku, tak mě to opravdu hodně mrzelo a začala jsem hubnout. Ani nevím, jak jsem to udělala, ale ze dne na den jsem opravdu přestala jíst sladké a tučné. Mým rodičům to ani nepřišlo divné, protože si mysleli, že mám zase jenom nějakou puberťákům náladu. Naštěstí ale asi po třech měsících si toho všimli, že jsem byla taková bledá a pohublá, až nezdravá.

Myslím si, že mě zachránili před úplným koncem anorexie, protože jsem shodila patnáct kilogramů zatři měsíce. A bylo to docela hrozné, taky to byl šok pro celou rodinu. Takže od té doby si dávám opravdu veliký pozor, jaký žiji životní styl. Už nechci vypadat opravdu jako někdo v časopisech, nechci vypadat tak, jak si přejí ostatní, ale chci být taková, jaká chci být sama. A proto jsem raději taky změnila celý svůj životní styl a žiji si takový styl, jaký se líbí hlavně mě a nejenom celé rodině. Uvědomila jsem si, že zdravý životní styl je pro lidi důležitý.